O tomto obrazu jsem se nechtěl nijak rozepisovat, ale při jeho tvrobě se objevilo tolik zvláštností, které mě přesvědčily o opaku. Pro přehlednější souhrn popisuji v postupných bodech:

1. Poprvé jsem maloval, pokud nepočítám malby a kresby tužkou, pouze černobíle. Toto rozhodnutí nebývá příliš časté z důvodu obav o konečném výsledku.
2. Poprvé jsem použil nové signování na obraze pod názvem "Dainel". Na první pohled zde došlo pouze k záměně dvou písmenek mého jména.
3. Poprvé jsem na obraze strávil dobu rovnající se 150 hodin. Je to zároveň nejdéle malovaný obraz, který jsem do té doby kdy vytvořil.
4. Poprvé bylo malováno za umělého osvětlení a to opakovaně až do 3tí hod. ranní a dosáhl tak rekordu, který se rovnal až 14ti hod. strávených denně se štětcem v ruce.
5. Poprvé jsem použil web kameru a pomocí Skype se mohl na mě kdokoliv on-line dívat.
6. Poprvé jsem použil námět sestavený v počítači pomocí programu Photoshop a maloval jej nikoliv z papírové předlohy, ale přímo z notebooku.
7. Poprvé jsem využil obrazový on-line přenos k radám kosmetičky, která se mnou současně dotvářela některé části.
8. Poprvé jsem na napínací rám použil nastřelení plátna sponkovačkou místo hřebíčků, které zatím byly u všech mých obrazů a jejich počet přesáhl počet 100 ks.
9. Poprvé jsem vymysel název až po domalování obrazu. Název byl doposud vždy vymyšlen buď během přípravy, nebo malování.

U tohoto obrazu musel dopředu promyšlený časový postup, protože stínování bylo několikrát protnuto dalšími tahy štětcem. Ne vždy bylo vhodné protínat tuto stínovanou plochu tehdy, pokud nebyla ještě proschlá. Spotřeba použité černé a bíle barvy byla přibližně stejná. Spotřeba lněného ojele určeného k rozřeďování a použitých štětců byla z důvodu neustálého opakování tahů a velkého podílu stínování vyšší.